Ultrasonic Classic je výbornou volbou pro příležitostné hobby závodníky i rekreační lyžaře. Vysoce kvalitní konstrukce a léty ověřená skluznice nabízí vše, co jen můžete potřebovat. Vynikající poměr cena X výkon.
• Lehká, vysoce kvalitní lyže za příjemnou cenu
• Vhodná jak pro trénink, tak i závody
• Výborná volba pro příležitostné závodníky i rekreační lyžaře
+ Konstrukce Torsion Cap
+ Lehké a ohebné pěnové jádro POLYCELL
+ Skluznice P-Tex 2000 Electra
Performance Series
Lyže řady Madshus Race Performance nabízí výkonnost vyšších uzpůsobenou pro hobby závodníky, aktivní lyžařea a tréninkové nadšence. Lyže těží z technologií použitých u závodních modelů, ale jsou konstruovány z rozdílných materiálů, kde už není váha a rychlost číslem jedna, ale jde ruku v ruce spolu s dalšími aspekty.
Rottefella Exercise Classic
Rottefella Exercise Classic je NIS vázání vyvinuté pro lyžaře, kteří preferují manuální uchycení boty mechanismem Open/close. Jedná se o model stvořený pro rekreační lyžování v klasickém stylu. Díky zmiňovanému systému NIS, který nepoužívá žádné šrouby, je možné nastavit vázání ve velmi širokém rozsahu. Zároveň je zajištěn mimořádně efektivní a citlivý přenos sil na lyže.
Tabulka délek

Madshus
Počátky norské firmy Madshus se datují do roku 1906, kdy Martin Madshus začal ve stodole ve městě Vardal vyrábět lyže. Svoji první olympijskou medaili vyhrála tato značka již v roce 1928. Dodnes neexistuje žádný jiný výrobce lyží, který by vyhrál tolik medailí během různých olympijský her. V roce 1934 se firma kvůli zvyšující poptávce přestěhovala do města Gjøvik. Požár v roce 1936 ji ale donutil k dalšímu stěhování a to do pozdějšího dějiště Olympijských her 1994 – Lillehammeru. Dnes je sídlem této firmy norské město Biri.
Před dvěma lety firma Madshus oslavila svoje 100. narozeniny a patří tak k nejstarším lyžařským firmám na světě. Díky mnohaletým zkušenostem s výrobou lyží a důvěře zákazníků se tato firma stala druhým největším producentem lyží na světě. Olympijské medaile legend klasického lyžování jako např. Simona Slåttvika (1952), Håkona Brusveena (1960), Thomase Alsgaarda (1994, 1998, 2002) nebo Kateřiny Neumannové (1998, 2002, 2006) však dokládají, že kvantita ani v nejmenším nešla na úkor kvality. |
 |